Do výbavy...

Kdo z nás by nepotřeboval poradit, když ho popadne panika v kuchyni. Možná vás straší (polo)prázdná spíž, nedostatek fantazie nebo zkušeností. Kuchařka pro dceru by vám chtěla být nablízku za všech podobných okolností. Nabízí dobré rady, osobní tipy, ale pro fantazii musíte jinam.

Po téhle kuchařce jsem dlouho toužila. Představovala jsem si, že díky ní proniknu do samotných základů kuchařského umění a prozradí mi některé fígle, na které bych jinak musela přijít bolestnou (a někdy drahou) metodou pokus-omyl. Mám na mysli ty kuchařky, co se v rodinách dědí (i já mám takovou, hrozně starou, ale úžasnou). Bohužel pro kuchařku, kterou jsem často v knihkupectví obdivovala a z nakladatelství Smart Press mi ji poslali k recenzi, nemám slova nadšené chvály. Jenže znáte to, když se na něco HODNĚ těšíte, přichází většinou zklamání...

Nejde o to, že by byla špatně napsaná. Jen něco postrádá. U lidí se tomu říká šarm, ale může ho mít i kniha, resp. kuchařka? Jako by autorka chtěla předvést úplně všechno, až se v tom trochu ztratila. A my, začínající kuchaři, s ní. Pravda, nepočítám se ke zcela nepolíbeným vládcům kuchyňských spotřebičů. Takže od kuchařky očekávám, že mi nabídne víc než salát z uvařených těstovin a syrové nakrájené zeleniny. Na druhou stranu mi objasnila tajemství proklaté jíšky. Navíc bylo prolomeno mé další kuchařské poprvé, tentokrát masové. Myslím, že nakonec si v ní najde každý něco. Ale nečekejte zázraky.

Z receptů, které byste v takové kuchařce očekávali, nechybí nic. 185 předpisů na saláty, polévky, těstoviny, zeleninu, masová jídla i rychlovky "co dům a prázdná spíž daly". A sladké - bábovka, štrúdl, koblížky, nesmí chybět ani rychlá buchta z plechu. Chvíli mi trvalo pochopit roztřídění receptů (popravdě trochu v tom pořád plavu). Místo kapitol tu najdete etudy - Seznamovací, Klasické české, Etudy pro prázdnou lednici, Rychlé, Impozantní, Sezónní a Sváteční. Žádné předkrmy, hlavní jídla, snídaně nebo večeře. Pospolu nejsou ani recepty z podobných surovin. Nejjednodušší asi bude, když řeknu, že jsou recepty řazeny podle příležitostí nebo způsobů přípravy. Slovy tety Kateřiny: "'Hlad je nejlepší kuchař' a 'kdo hledá najde'."

 

Jídla jsou mixem české i zahraniční kuchyně. Do zahraničí zamíříte hlavně do Itálie (Domácí pizza, s. 285, Lasagne, s. 287) a sem tam do Francie (Ratatouille, s. 36). Většinou ovšem zůstanete doma, u české klasiky - Česnečka (s. 106), Krkovice na pivě (s. 44) nebo Karbanátky (s. 74). Suroviny se dost často opakují, schází mi tu víc receptů na zeleninu (třeba můj oblíbený špenát). Za to si připravíte klasické české tak-trochu-tiramisu (no comment).

Každá kapitola má kratší či delší úvod, jakési osobní vyznání k dané příležitosti či způsobu přípravy. Stejně tak je ke každému receptu připojen podobný text. V některých najdete zajímavé rady a postřehy, jiné mi opět přišly napsané stylem "všude musí něco být". Jednotlivé recepty jsou psány velmi podrobně, což je u kuchařky pro začátečníky, téměř nutnost. Díky tomu je ovšem potřeba si recept podrobně a POZORNĚ přečíst ještě předtím, než vůbec začnete chystat suroviny (řada z vás to určitě dělá, já se občas divím). Určitě se nezapomeňte podívat úplně na konec, najdete tam Kuchařsko-český slovník. Kromě vysvětlení, co znamená tajemné "al dente", tam najdete i přípravu jíšky. Nevím jak vy, ale tohle je právě jedna z věcí, se kterou jsem si nikdy nevěděla rady. Konečně mám jasno! 

Rejstříků najdete několik, v jednom můžete hledat podle použitých surovin, ve druhém podle "druhu" (polévky, zeleninová jídla, maso ... ). Hledá se v nich mnohem lépe než v obsahu, z mých zkušeností to většinou bývá naopak. 

Je jasné, že při takovém množství receptů není možné, aby byly fotky u všech. Což u mě rozhodně plus není. U některých totiž nejsou fotky konečného výsledku, jen různé fáze přípravy. Takže obrazový doprovod taky nic moc. Sami porovnejte, jak na vás zapůsobí recepty lákající na výsledek úmorného kuchařského boje. Vsadím se, že lépe než ty představující maximálně nakrájené ingredience na cestě do hrnce. Jednotlivé etudy jsou také barevně rozlišené, např. Sezonní etudy jsou zelené, klasické české etudy tmavě červené, slavnostní růžové...
Celkový vizuální dojem? Neurazí, ale ani neohromí.

Nastalo vybírání receptů pro recenzi. Nakonec to dopadlo tak, že se zkušební recepty staly součástí silvestrovského oběda roku 2013. Pečené kuře (s. 40) a klasická třená Mramorová bábovka (s. 110). Kuře mělo být posunem v mém vztahu k přípravě masa. A bábovkou jsem chtěla objevit tajemství té, kterou pekla moje babička. Jemnou, vláčnou, nadýchanou a nepopraskanou. Oba cíle se vyplnily tak napůl. Bábovka byla dobrá, lepší než mé předchozí pokusy. Ale nebylo to ono. Nešla vyklopit (což není vina receptu), ale na uvedenou teplotu 160 °C bych ji pekla asi dvě hodiny. Takže ji pečte na víc, toť jediná výtka k tomuto receptu. Když má popraskat, tak popraská vždycky. Ani kuře nebylo špatné. Ostatně na pečeném kuřeti toho vážně nejde moc pokazit. Ale kdybych ho pekla poprvé úplně sama, bez pomoci a rad, dopadlo by to všelijak. Když do pekáče přidáte ještě brambory, máte skvělý oběd z jednoho hrnce. Brambory nemusíte ani solit, ani loupat, kuře si s nimi samo poradí.

Během tohoto vaření mi došla jedna věc. Pokud se opravdu chcete naučit dobře vařit nebo chcete připravovat to, co jste v životě nedělali (např. maso u mě), nepomůže vám sebelepší a sebepodrobnější kuchařka. Takže vařte buď s někým, kdo už to párkrát dělal, nebo jděte na nějaký kurz. Kurzy vaření jsou teď módní, takže se nebojím, že byste nenašli ten svůj. U vaření platí to, co jinde - musíte získat zkušenosti a nejvíc se naučíte, když si to vyzkoušíte. 

Sama autorka v úvodu přiznává, že patří mezi ty v kuchyni nepoužitelné. Pokud se počítáte do stejné skupiny jako ona, je pro vás Kuchařka pro dceru nepostradatelná. S ní a trochou trpělivosti hlady neumřete ani vy ani rodina.

Kdo se chce v kuchyni bavit (při vaření), ať vaří raději podle někoho jiného. Své dceři (i synovi) bych doporučila, ať se místo řízků a svíčkové naučí vařit jídla s nápadem. Třeba podle Martina Škody.

Kuchařka k recenzi byla poskytnuta nakladatelstvím Smart Press. 
Více fotek najdete brzy na FB stránce blogu.

Jana Florentýna Zatloukalová. Kuchařka pro dceru: 185 vyzkoušených receptů, jak uspět hned napoprvé. Smart Press, 2012. 389 s.

P.S.: Původně jsem se chtěla pozastavit nad hojným product placementem v textu i na fotkách. Jenže sama vím, jak vypadají rozpočty na knihy, na kuchařky obzvlášť. Vlastně je (nakladatele i autorku) obdivuji, že dokázali tolik sponzorů sehnat. Vážně.