Čáry, máry v kuchyni

Pusťte děcka do herny... vlastně do kuchyně

Že dítě v kuchyni znamená spíš pohromu, to už vím i já. Už se nemůžu dočkat, až z toho zákeřného házení hrnců pod nohy vyroste v pomocníka na strouhání, škrábání, míchání a mytí. V několika dílech kuchařského retra jsem vzpomínala na svoje první kuchařky. Jaká bude „ta první“ pro ty naše... zlatíčka? Třeba Čáry, máry v kuchyni...

Čáry, máry v kuchyni je autorská knížka Evy Chupíkové. Možná znáte některé její předchozí knihy – Můj prázdninový deník, Moje rodinné album, Moje hrady a zámky. Všechny jsou interaktivní a děti na chvíli zabaví, pobaví a inspirují. Tahle o vaření je určena dětem od šesti let. Je vlastně nejen o vaření, ale taky o tom, jak co roste, z jakého zvířete je hovězí maso (nesmějte se, některý děcka to fakt neví!), co se bere na piknik nebo na houby. Děti si do ní mohou psát, vystřihovat, nalepovat, takže z ní nakonec vznikne jakýsi kuchařský rodinný deník. Hodí se pro holky i pro kluky (což se rozhodně nedá říct o té mojí s Barbie). Pokud máte doma některý z předchozích deníků, určitě nebudete váhat. Máte-li doma zvědavé a akční dítě, pak neváhejte ani vy! Vyloženě vaření je spíše méně, na to jsou jiné knihy, na druhou stranu krásně ukazuje, jak je jídlo propojeno s rodinným životem.

„Knížky pro děti mají tu vlastnost, že ten svět vidí tak nějak jednodušeji. To až v dospělosti si ho trochu komplikujeme...“

Autorka se nechala inspirovat ročními dobami (proto podtitul Od jara až do zimy), podle nichž jsou nazvané i jednotlivé kapitoly. S ročními dobami ladí jednoduché recepty – na jaře pomazánka z ředkviček, na podzim zase jablka v županu. Kromě receptů je v každé kapitole ukryto ještě několik úkolů, děti mají např. zapsat oblíbené rodinné recepty, sledovat, jak roste hrášek, nebo luštit druhy hub. Mně ovšem velmi zaujal Objednávkový list pro rodiče, kde dle chuti zaškrtnete, co chcete k snídani, a váš potomek vám to s radostí přinese až do postele. Doufám, že to bude inspirovat i mého potomka (a nejen jeho...). Vlnu vzpomínek ve mě vyvolal pampeliškový sirup, který dlouhá léta připravovala moje prababička. Velké plus u mě autorka získala, když za zimní sváteční polévku zvolila zelňačku. Jestli máme v rodině nějaké opravdu tradiční vánoční jídlo, pak zelňačku – bílou, smetanovou, se sušenými švestkami (ale já ji raději jen s bramborama). 

Možná se mi to zdá, ale mnoho knih pro dnešní děti ukazuje svět takový, jaký byl (alespoň v těch knížkách) ten náš. Nás, co už máme vlastní děti, vyrůstali jsme na sídlištích a vrcholem našeho pěstitelství jsou tři květináče s bazalkou za oknem. Třeba léto - to jsou prázdniny u babičky, která peče štrůdl a má bylinkovou zahrádku. Vlastně bydlí na vesnici. A řekněte mi, kolik dnešních dětí má opravdu babičku na venkově? Na podzim se zase chodí na houby – chodíte vy s dětmi na houby? Nebo spíš na žampiony do regálu v ...? Když tak nad tím přemýšlím, aby to odpovídalo realitě, byla by to knížka o nákupu v hyper/super marketu. Uznávám, to by byla šedivá a zářivková nuda. A vlastně proč dětem neukázat barevnější svět. Svět, který má svůj pravidelný řád.
Knížky pro děti mají tu vlastnost, že ten svět vidí tak nějak jednodušeji. To až v dospělosti si ho trochu komplikujeme... Energii věnujeme práci, která kromě času spotřebuje většinu našeho nadšení. Nemusíme ho ale hned brát i svým dětem. Takže až za vámi dorazí potomek a s nadšením vám bude vyprávět, jak si podle knížky zasadíte společně hrášek, neťukejte si na čelo. A co víte, třeba vám doma kromě hrášku poroste i nový Pohlreich či Dita P. (holala...).

„Kuchyně je jako velká herna plná chutí, vůní tvarů a barev.“

Eva Chupíková. Čáry, máry v kuchyni... od jara až do zimy. Mladá fronta, 2015. 72 stran.

Děkuji Mladé frontě za poskytnutí knihy k recenzi.