24. 5. 2014

Zdravě, namouduši

Jaro není jen obdobím stoupající rtuti teploměru, rozkvétání sněženek, narcisů a třešní a nástupu pylových alergií. Je to i doba, kdy se začíná hubnout do plavek, nastupují více či méně drastické detoxikační kúry, po kterých nějaké to kilo sice zmizí, ovšem po jednom all inclusive pobytu se stejně rychle objeví. Na druhou stranu - nástup čerstvé zeleniny, která se začíná zelenat, červenat, žloutnout a vůbec vybarvovat, to celé usnadňuje. Aby se i tento blog držel tématu, představím vám kuchařku Opravdu zdravě, která vedle detoxikace organismu popisuje celý program na zdravý životní/výživový styl (vlastně jeden z mnoha) nazvaný Honestly Healthy.





Celý program Honestly Heatlhy Alkaline Programme (přeloženo jako Opravdu zdravý zásaditý program) je postaven na vyloučení kyselinotvorných potravin a jejich nahrazení zásaditými. Nikoho asi nepřekvapí, že ty špatné kyselinotvorné jsou cukr, alkohol, maso, kravské mléko, pšenice. Naopak mezi dobré, zdravé, úžasné patří zelenina, ovoce, luštěniny a naklíčená semena, ořechy, kozí mléko, sójové mléko atd. V úvodních kapitolách se autorky rozepisují, jak přistoupit ke změně jídelníčku, co všechno dobrého vás čeká a jakých všelijakých nemocí a obtíží se zbavíte. Nejdřív je potřeba ale tělo detoxikovat (samozřejmě), ale i s tím autorky pomohou, stačí se řídit jejich podrobným návodem. Pak už následují recepty. Ty jsou rozděleny do oddílů: Snídaně, Předkrmy a polévky, Saláty, Hlavní jídla, Pamlsky sladké i slané a Dezerty. Kromě jiného je u každého receptu vyznačeno, jak moc je zásaditý (=zdravý), případně zda je vhodný i pro vegany. 

Toliko stručné představení. Po podrobnějším prostudování jsem zjistila toto - recepty jsou vegetariánské až veganské, bezmléčné (myšleno kravské mléko), bezcukerné (myšleno nejen bílý, rafinovaný, ale i třtinový, prostě veškerý cukr), bezlepkové. A plné surovin, které neseženete na každém rohu. Recepty často vycházejí z asijské kuchyně (Thajské žluté karí, s. 142, Dál z rajčat a hub s. 127, Syrové pad thai s. 145). To vše doplněno barevnými fotkami, které jsou použité i jako podklad pro samotné recepty. Což vypadá lákavě. Samotná kuchařka má, alespoň pro mě, velmi příjemný formát, který pěkně padne do ruky.

"Bože, do čeho jsem se to zase dala. Jak já z toho něco uvařím?" běželo mi hlavou, zatímco jsem v ingrediencích nacházela přísady, o jejichž existenci jsem neměla ani tušení (natož kde by se daly sehnat). Nebo jste snad slyšeli o xantanové gumě, xylitolu nebo yaconovém sirupu? Jiné jsou známější, např. mandlová, špaldová, kokosová mouka, quinoa nebo himalájská sůl. Což na dostupnosti nic nemění. Popravdě říkám, že tahle skutečnost mě dost odradila. Pokud mám vařit ze surovin, jejichž shánění mi zabere víc času než samotné vaření a konzumace dohromady, o financích ani nemluvě, je má radost z vaření poněkud zakalena. Ale rozhodla jsem se nevzdat to, zapojit zdravý rozum (ano, i já ho občas použiju) a vybírat dál. Jak jsem dopadla, o tom za chvíli. Teď bych se chtěla ještě krátce pozastavit nad samotným programem.

Nezávisle na této kuchařce jsem se před časem rozhodla, že udělám něco se svým návykem na sladké. Nedat si po obědě (a/nebo večer) kousek (rozuměj půlku a víc) čokolády bylo nemyslitelné. Naprosto jsem ujížděla na Ledových kaštanech. Chtěla jsem cukr omezit a nejvíc právě tyhlety čokoládičky, sušenčičky a podobné dobroty. Po několika neúspěšných pokusech se mi zatím docela daří, nešlo to ze dne na den, ale i malá změna je znát. Především na tom, jak se cítím. Neumím to dost dobře popsat, ale co jsem utlumila spotřebu cukru, cítím se prostě fyzicky lépe. Nejsem příznivcem radikálních změn, ani ve stravě. Ale pokud zapojíte zdravý rozum a vezmete si i z tohoto programu to, co vyhovuje právě vám, jenom tím získáte. Autorky by to určitě nerady slyšely, ale nemusíte se hned vzdávat všeho, co máte rádi. Kdo říká, že musíte nahradit normální těstoviny bezlepkovými? Nebo že nemůžete použít místo předepsaného kozího čedaru ten běžný? Záleží jen na vás, jak a čím si jídelníček obohatíte. Inspirace tu najdete kupodivu hodně.


Po prvotním šoku, kdy mě napadlo, že z toho nemám šanci nic uvařit (ani smoothie, protože doma nemám mixér), jsem odhodlaně listovala, prohlížela barevné fotky plné lákavých salátů, ze kterých zdraví a síla přímo sálala, a pročítala seznamy ingrediencí. Seznamy ingrediencí jsou totiž na receptech často to nejsložitější. Bylo jasné, že bez menších úprav se prostě neobejdu. Pokud nechci strávit hodiny nakupováním a zbytek měsíce na rohlících. Chtěla jsem vyzkoušet něco sladkého (jak jinak), nějaký salát a něco z hlavních jídel. Neustálým pročítáním jsem nakonec objevila spoustu skvělých a jednoduchých receptů, kterými se dá jednoduše obohatit jinak fádní jídelníček (minimálně jednou).  A ještě navíc s klidným svědomím, protože jíte Opravdu zdravě. Určitě časem, až seberu odvahu, zkusím Fenyklovohruškovou polévku (s. 80). Samotná kombinace mi přijde tak neuvěřitelná, že to za zkoušku prostě stojí. Oblíbenou kapitolou jsou saláty, zajímavě vypadá třeba Syrový ořechový coleslaw (s. 93) s dresinkem z kešu ořechů nebo Fenyklový salát s halumi (s. 92).



Začala jsem, jako pokaždé, sladkým. V tomto případě Mandlovou buchtou (s. 178) v kakaové verzi. Mým trvalým problémem je, že recepty nečtu do konce a předem (vy to nedělejte!), takže margarín jsem nedala na začátek, ale až na konci, při závěrečné  "mám-tam-všechno?" kontrole. Nevím, jestli to bylo tím, ale výsledek připomínající brownies mi příliš nechutnal. Vlastně vůbec, ale netuším, co mi na chuti vadilo. Oproti tomu moje máma, další to testující člen, se však při pomyšlení, že ji bude mít celou pro sebe tetelila blahem. Tak nevím. Možná to ještě někdy zkusím, až uvidím někde "v akci" mandlovou mouku či mleté mandle.




Druhý testovaný recept Hráškové spaghetti carbonara (s. 132) měl mnohem větší úspěch. Pravda, spíš jsem se inspirovala a některé ingredience pozměnila. Místo máty bazalka, místo kozího sýra parmazán, místo bezlepkových těstovin těstoviny bezvaječné, bez bobů. Přidala jsem i žloutek navíc, takže výsledek byl krémovější. Autorky by z těchto změn asi příliš nadšené nebyly, ale výsledek chutnal i tak. A to je důležité! 

Originální recept vypadá takto:
Ingredience na 2 porce:
3 lžíce olivového oleje, 1 šalotka, nakrájená nadrobno, 2 malé stroužky česneku, nakrájené na tenké plátky, 225 g hrášku (čerstvého nebo mraženého), 100 g bobu zahradního (čerstvého nebo mraženého), himálajská růžová sůl, čerstvě mletý černý pepř, 180 g bezlepkových špaget, 2 žloutky, 80 g polotvrdého kozího sýra (čedaru), nastrouhaného, lístky ze 2 velkých hrstí máty, polovina nakrájená a polovina vcelku, 1 červená chilli paprička (není nutné)

Postup:
Ve velkém rendlíku rozehřejeme na středním ohni olivový olej a krátce v něm opečeme/podusíme šalotku, česnek, hrášek a boby. Rendlík je při tom zpola přiklopený. Podle chuti osolíme a opepříme.
Mezitím přivedeme k varu velký hrnec vody, osolíme ji a podle návodu na obalu v ní uvaříme špagety. Důkladně je scedíme. 
V misce smícháme žloutky s polovinou sýra a nakrájenou mátou a opepříme.
Pomocí kleští přeneseme uvařené scezené špagety do rendlíku se šalotkovou směsí a rendlík postavíme na velmi mírný oheň. Přilijeme ochucené žloutky a kleštěmi v nich obracíme špagety, aby se obalily a žloutek zhoustl.
Podáváme posypané zbývajícím sýrem a ozdobené mátovými lístky, popřípadě i chilli papričkou. 

Kniha byla k recenzi poskytnuta Martinus.cz.

Natasha Corrett, Vicki Edgson. Opravdu zdravě: Jezte s ohledem na své tělo - zásaditě. Slovart, 2013.





8. 5. 2014

Dobře naložená kniha

V dobrém sýru najdeš sílu, zvláště pak v nakládaném hermelínu!


Varování: Tento článek je psán se záměrem navnadit vás na koupi této knihy. Není sponzorován žádnou firmou, nezaplatily  si ho autorky, aby si namastily kapsy z prodeje. Ani já z toho nic nemám. Tedy kromě dobrého pocitu.








Řada z vás, mých čtenářů, jsou mí přátelé, kteří vědí, že jsem se profesně podílela na přípravě už několika kuchařek. Ovšem ta poslední, v jejíž tiráži najdete i mé jméno, je tou, na kterou jsem pyšná asi nejvíc. Velká sýrová nakládačka je pro všechny dobře naložené lidi, kteří stejně jako celý autorský tým fandí specialitě mnoha hospod - nakládanému (a jinému) hermelínu.

Za nakládačkou - tou knižní i každoroční soutěží v nejchutnějším a nejvzhlednějším nakládaném hermelínu - stojí především Káča (Suchá) a Iva (Bartošová). Pak jsme se v kanceláři potkaly já a Zuzka, slovo dalo slovo, obě jsme se shodly na naší oblibě nakládaného hermelínu a nápad na sepsání vítězných i jiných receptů na tuto originální českou specialitu byl na světě. Nesmím zapomenout ani na grafika Jiřího, který dal knize jedinečnou grafickou podobu. Chvíli se nechal přemlouvat, ale nakonec se do toho pustil a odvedl výtečnou práci. Kniha, jak už to tak bývá, se rodila poměrně dlouho. První recepty vzešly z minulých ročníků Velké sýrové nakládačky, posléze se daly dohromady dvě poloviny autorského týmu, resp. autorského a produkčního, měnila se podoba - grafická i věcná, posouvaly se termíny, až byla konečně vytištěna a my ji držíme v ruce a kocháme se, jak se nám povedla. V jejím průběhu se jedna členka týmu vdala (alespoň myslím, že jen jedna) a dalším dvěma se narodili kluci (skutečně plodná kniha).  A teď je opět na nás, abychom všem, kdo nám nevěří, dokázali, že naše nadšení pro nakládaný hermelín sdílí spousta dalších lidí.

O co tedy jde. Ve Velké sýrové nakládačce najdete soupis ozkoušených předpisů na nakládaný hermelín. Ten může mít spoustu chutí - sladkou (např. Fíková La Jannette, s. 36), ostrou (Japoncova ostrá šavle, s. 44) nebo zdravě bylinkovou (Dobrotaj, s. 28). Řada z nich jsou recepty soutěžících na stejnojmenné soutěži a samozřejmě jsou tu i recepty vítězné (za všechny absolutní vítěz loňského ročníku Balkanski Kicoš, s. 18). Vedle hermelínů do oleje ponořených se autorky posunuly i na gril či do trouby a nezapomněly ani na klasické rychlé chuťovky. A znovu opakuji - všechny recepty jsou vyzkoušené a ochutnané (některé dokonce několikrát). Nechybí ani základní postup "jak na to". Mysleli jsem prostě na všechno. Aby se vám kuchařka líbila, inspirovala vás a možná i trochu pobavila. A já bych vlastně chtěla všem poděkovat, že se do toho pustili a že jsem měla možnost, i když jsem si v průběhu příprav odskočila na "dovolenou" (hahaha), se na tom stejně podílet. 
Máte-li nakládaný hermelín rádi, pojďte s námi objevovat jeho různé chutě a podoby, které zachutnaly i tak mlsným jazýčkům jako je Milan Cajs, pan Cuketka nebo redaktorka časopisu Apetit Darina Sieglová. A jestli vám to nic neříká, zaručuju vám, že stejně aspoň jeden recept zkusíte. 


Pokud se chcete podívat, jak autorky vypadají v akci, stavte se za námi v sobotu 17. května na Výstavišti v Praze Holešovicích na veletrhu Svět knihy Praha. Od 16.00 budou Káča s Ivou nakládat a můžete odejít dobře naloženi i s podepsanou kuchařkou. A samozřejmě přijďte i na letošní ročník Velké sýrové nakládačky 17. června (podrobně na www.syrovanakladacka.cz nebo FB), kde knihu všichni společně pokřtíme!


















Kateřina Suchá, Iva Bartošová. Velká sýrová nakládačka. Mladá fronta, 2014. 123 str.