28. 1. 2015

Originální Koko ... koko ... kochařka

Je libo Menu podle Koko?

Koko, celým jménem Veronika Kokešová, už dělala kde co, ale nejvíc jí jde asi to vaření. Soudě podle toho, že se svým food blogem MENU Domů získala několik ocenění a nedávno vydala kuchařku Menu podle Koko. Jaká je? Originální. Ve všech možných významech i způsobech řečení tohoto slova.
Ostatně, jinak ani kochařka vypadat nemůže. Už jen ten vzhled – není to taková ta fajnky k umuckání kuchařka s dechberoucími zátišíčky (citace autorky). Ostatně takové fotky nenajdete ani na tomto blogu. Místo toho jsou tu malůvky a nevystajlované jídlo made by Koko. Stejně tak Koko tvrdí, že takovou kuchařku ještě doma nemáte. Já jen dodávám, že dlouho mít nebudete.
Další originalitou je propojení – jednoduché, nápadité a vlastně logické – knihy a blogu. Divím se, že to ještě nikoho nenapadlo (teda mě to napadlo, ale nikdo mi nevěřil, že by to mohlo fungovat ... ehm). Jak jistě (ne)víte, její blog je založen právě na video receptech, které najdete na Stream.cz. Když postup z psaného textu nepochopíte, je u každého receptu v Menu podle Koko tzv. QR kód, který vás rychle přesměruje na konkrétní recept. Což ocení zejména ti, kteří mají telefon či tablet opatřený foťákem a připojením k internetu. Pro ty ostatní je vzadu seznam odkazů na všechny recepty, takže je do počítače musíte staromódně vyťukat (nebo sledujte zde). Ve chvíli, kdy je tato recenze publikována, tam ještě zdaleka nejsou všechny recepty, ale doufejme, že časem budou. Videa určitě oceníte, i když se považujete za zručné a zkušené kuchaře.










Tradiční vzhled už jsme zavrhli, tak jdeme na obsah. Na obvyklé rozdělení na polévky, maso, předkrmy, hlavní chody atp. zapomeňte. Pod názvy Menu ze dvora, Rozkvetlé menu nebo Menu z pastviny si můžete představit ledasco. Názvy jako Houbové menu, Bezmasé menu, případně Menu z pašíka už jsou srozumitelnější. Přesně takhle se totiž jmenuje 10 kapitol, které v sobě skrývají celkem 64 receptů. Název "menu" může být zavádějící, protože to rozhodně neznamená, že jedno menu = všechny chody. Musíte kombinovat. Skvělé na tom je, že je tu hodně receptů kompletních, třeba maso a příloha. Takže můžete kombinovat nejen chody, ale i části jednotlivých jídel. A ta jsou opravdu ... no... originální. Můžete mi říct, ve které kuchařce najdete recept s tofu, sójovým masem, tarhoňou, jehněčím, srnčím, candátem a podobnými ne-běžnými surovinami vedle sebe? (Nebojte, to jsou vybrané suroviny z VÍCE receptů.)
Než se mi dostalo Menu podle Koko do rukou, moc jsem o ní nevěděla, proto jsem na ni taky koukala jako vyoraná myš a říkala si: "Tak do toho nejdu!" Nejen kvůli tomu, že sladkých věcí je tu jen pár (a z toho jedna s borůvkama), převažuje maso a houby. Což pro mě není ideální složení. Borůvky do mě nedostanete, hned za nimi následují houby a maso... no... málokteré. Pak jsem objevila recept na Vegetariánskou superhmotu (s. 197), což je hmota ze sójového masa vhodná pro sekanou, karbanátky, kuličky. Přesně to jsem hledala už dlouho, na sekanou jsem měla neskutečnou chuť, ale do té masové se mi moc nechce (ani vařit, ani jíst). A první recenzní recept byl vybrán! Dopadl myslím dobře, jen jsem ho dala péct do příliš velkého plechu, takže z toho byla spíš placička. Příště z toho zkusím karbanátky. Sekaná to sice není, ale dobré to rozhodně je!

Druhý recenzní recept byl obtížnější. Trochu jsem si pohrávala s myšlenkou vyzkoušet něco sladkého, třeba Čokoládový fondant (s. 208), či masové Kuře Kung-pao (s. 31). Nakonec to vyhrála vlastně jen část receptu na Krůtí kuličky s polentou (s. 33). Polentu jsem chtěla vyzkoušet dávno, jenže je to trochu vopruz - musíte ji připravit v předstihu a pak opéct, případně ogrilovat (a ještě větší vopruz to je, když nepoužijete polentu, což je vlastně kukuřičná kaše, instantní). Při přípravě nastaly zmatky, které by ovšem byly menší, kdyby již bylo k dispozici video. Nejdřív s česnekem, ten se tam přidává, ale není řečeno jak – propasírovaný, v celku, nasekaný? O přidání bazalky, která je psaná v ingrediencích, nepadlo v postupu ani slovo. Z receptu jsme vynechala parmezán a místo vývaru použila bio zeleninový bujón (jsem ostuda, já vím). Opékala jsem ji na pánvi na oleji, ale radím přidat minimum oleje, ještě lepší je opékat ji nasucho, byla pak docela mastná. Koko polentu doplňuje krůtími kuličkami v rajčatové omáčce, já přidala dušenou zeleninu na způsob ratatouille. Výsledek? Prostě úspěch. Povečeřel ji s námi i Jáchym, což ve mně probouzí jakousi pýchu na své kuchařské umění a na jeho labužnické sklony.

Polenta podle Koko

Ingredience
200 g instantní polenty, 50 g másla, 50 g červené cibule, 50 g pórku, 2 stroužky česneku, 400 ml nesoleného vývaru, 100 ml 12% smetany, 1 1/2 lžičky soli, pepř, 50 g parmezánu (lze vynechat), čerstvá bazalka, olej na vymazání formy

Postup
V rendlíku rozpusťte máslo, na něm orestujte jemně nakrájenou cibulku a pórek do sklovita. Pak přidejte česnek, po chvilce i vývar a smetanu, sůl a pepř a nechte chvilku provařit. Vymažte formu nebo formičky na chlazení polenty.
Do rendlíku přisypte všechnu polentu, ztlumte plamen na minimum, přidejte parmezán a neustále vehementně míchejte, dokud nevznikne tak hustá kaše, že ani pořádně míchat nepůjde. Z hmoty se stane jeden knedlík, který se začne odlepovat od rendlíku jako celek a v těchto místech bude tvořit krásnou lesklou plochu. Vzápětí už šťouchejte polentu do olejem vymazané formy, kde bude chladnout. Můžete použít i muffinové formičky, každý pak bude mít svou vlastní kulatou porci. Nechte minimálně 2 hodiny v chladu. Pak opatrně vyklopte, případně si trochu pomozte rýpnutím vidličkou podél okrajů. Před podáváním na pánvi nebo na grilu opečte a tím i ohřejte jednotlivé porce polenty.


Je pro vás vrcholem v kuchyni čaj s topinkou? Zvolte raději nějaký mezistupeň. Koko je holka od rány a mohla by vás lehounko vyděsit. Pokud chcete obohatit své kuchařské umění o originální a neobvyklé recepty, už po ní klikejte na webu. Nudit se s ní rozhodně nebudete, nezvyklých surovin se nebojte. Jen si k tomu nezapomeňte vzít ještě telefon, tablet nebo počítač a při vaření si tentokrát místo hudby pouštějte Koko.

Děkuji nakladatelství Smart Press za poskytnutí knihy k recenzi. 

Veronika Koko Kokešová. Menu podle Koko: kuchařka plná videí. Smart Press, 2014. 230 s.



17. 1. 2015

Hrníčkové koláčky po anglicku

Tak nějak by mohl znít překlad tolik skloňovaných cupcakes. V poslední době jsou tyhle malinkaté načančané dortíky poměrně v oblibě, často se pletou s jinými podobně velkými muffiny. Rozdíl mezi nimi je v přípravě i ve výsledném vzhledu – muffiny se moc nezdobí, různé přísady jsou spíš uvnitř, cupcakes jsou v podstatě úplně obyčejné a kouzlo jim dodávají různé polevy, krémy a zdobení. Já osobně dávám přednost spíše "mafínům", protože moje výtvarné nadání nedosahuje takových kvalit, aby mohly být "kapkejky" nazvány krásnými. Sladká kuchařka, kterou vám chci dnes představit, je takových okouzlujících dortíků plná.

Na první pohled kuchařka trochu klame - jejím autorem není Jamie Oliver, ale Jemma Wilson (Cupcake Jemma). Je jednou z nadšených kuchařů, kteří spolu s Jamiem plní video kanál FoodTube a zakladatelkou pekařství Crumbs & Doilies, zaměřeném především (ovšem ne výhradně) na cupcakes. Jako naprostý samouk dohání teoretické vzdělání pílí a nadšením pro pečení. Což je důkaz toho, že když se člověk v něčem najde, dosažená škola a vzdělání nehraje zase tak velkou roli (jasně, když chcete být neurochirurgem nebo pilotem, asi si o tom budete muset nejdřív něco přečíst).

Takže, když jsme si vysvětlili, že Sladká kuchařka není kuchařka Jamieho Olivera a není ani nijak extra velká, je to vlastně brožovaný sešit velikosti cca A5 o necelých 130 stranách, můžeme se podívat dovnitř. Hlavní náplní jsou, jak jinak, cupcakes různých chutí, vůní a vzhledu. Recepty jsou rozděleny do pěti kapitol - Základy (v níž jsou tři základní cupcakes, krémy a zdobení, které využijete v následujících kapitolách) a Jaro, Léto, Podzim a Zima. Kromě cupcakes tu najdete i recepty na sedm dortů, které vypadají naprosto úžasně (a poměrně složitě). Mezi jarními recepty najdete speciální velikonoční cupcakes, letní voní ovocem, podzimu a zimě zase vévodí kořeněné dortíky. Všechny recepty, kromě dortů, jsou na 24 cupcakes, takže si připravte buď dvě formy, nebo kalkulačku.














Ačkoliv jsem do této chvíle byla k těmto sladkým dortíkům docela skeptická, přišly mi vlastně dost obyčejné, ale zároveň až příliš přezdobené. Stačilo si párkrát projít tuhle kuchařku (čímžto děkuji Ježíškovi z Martinus.cz) a najednou bych chtěla péct jen tohle. Zkusit tohle těsto a zkombinovat to s tímhle krémem. A protože opravdu dobré jídlo poznáte podle toho nejjednoduššího, nepouštěla jsem se do nějakých experimentů, ale pěkně od Základů - mou volbou recenzního receptu tudíž byly Opravdu snadné čokoládové cupcakes (s. 18) s vanilkovým máslovým krémem (s. 16). Měla jsem k dispozici pouze jednu formu na 12 košíčků, tudíž jsem vše udělala z poloviční dávky. Těsto super (škoda, že ho v míse nezbylo víc, vyšlo to přesně na 12 kousků), ovšem potíž nastala u krému. V původním rozpisu je 300 g másla a 675 (!!!!) g moučkového cukru, což mi přijde až moc. Na poloviční množství krému jsem dala ani ne třetinu cukru, i tak to bylo sladký jako .... no, hodně sladký. Pokud je někdo ze čtenářů tohoto příspěvku v zahraničí, podívejte se prosím do originální anglické verze, jestli to tam je stejně (je to krém ze strany 16). Na tomhle videu sice dává na 200 g másla 450 g cukru, takže je možné, že je to správně...


Pokud jste na sladké, tak jako já, bude se vám tahle kuchařka hodně líbit. A mrkněte se i na Jemmina videa na Foodtube, ovšem ne hladoví, unavení nebo deprimovaní s prázdnou spíží.

Cupcake Jemma. Sladká kuchařka. MLD Publishing, 2014.