5. 2. 2014

Půlhodinka s Jamiem

aneb Díky Máňo!

Jamie Oliver je kuchařská hvězda. O tom diskutovat asi nemusíme. Jídlo a vaření pojal jako velký byznys a kromě svých pěti podniků má několik kuchařských šou (některé z nich běžely i v českých televizích), kanál na youtube (vlastně Food tube) a angažoval se také za to, aby se ve školních jídelnách vařilo lépe (bohužel zatím pouze britských). Ovšem, vydal i řadu kuchařek. Dokonce  má i vlastní časopis, jak jinak než o jídle. Takže vařit asi umí. Jenže jak se vaří podle něj?

Viděla jsem jeden nebo dva díly jeho show, už ani nevím, jak se jmenovala. Víc dílů jsem nezvládla, protože byl na mě hrozně rychlej. Než jsem si stačila uvědomit, co vlastně vaří, on už to pomalu servíroval na stůl. Proto mě ani nepřekvapilo, když mi kamarádka půjčila jeho kuchařku 30 minut v kuchyni, podle které by mělo jít uvařit několikachodovou večeři (v českém prostředí spíš oběd) za půlhodiny. S jeho rychlostí mixéru to problém určitě nebude, ale zvládnu to i já? Navíc - potíž se zahraničními kuchařkami, resp. jejich českými překlady, bývá vždycky v surovinách. Co seženete tam běžně, tady vám to může zabrat i víc času než vaření, konzumace i mytí nádobí dohromady. No ale co bych to byla za fůdlovera (což vlastně ani nevím, jestli jsem), kdybych pohrdla Jamiem (a nabízenou kuchařkou).
Na první prolistování mě zaujal samotný koncept. Žádné předkrmy, polévky, hlavní jídla a dezerty zvlášť. A už vůbec ne rozdělené podle surovin. Pěkně celé menu, často vícechodové, často s dezertem. V celé knize jich najdete padesát. Jsou tam saláty, těstoviny, maso, ryby, různé přílohy, sladké dezerty i nápoje. Různě nakombinované tak, abyste netrávili v kuchyni věčnost. I když tam možná zůstanete déle než garantovaných třicet minut. A rádi.
Tenhle koncept se mi líbí a je vlastně i logický. U jiných kuchařek musíte přemýšlet, jak zkombinovat maso s přílohou, jaký dezert by se k tomu hodil a ne vždycky se trefíte. Obzvlášť když nemáte "navařeno". Tady to máte všechno pěkně najednou. Navíc mi přišlo, že nakonec se podle toho i lépe vymýšlejí nové kombinace - uděláte tohle z tohoto menu a tohle zase z toho předcházejícího. U každého menu je soupis potřebných surovin pro každý chod a stejně rozdělená je i příprava. Pokud budete postupovat přesně podle něj, naučíte se i lépe zvládat čas při vaření - nejdřív uděláte tohle, strčíte to do trouby a mezitím připravíte třeba maso nebo přílohu (co by za to lidi v Prostřeno! dali). Jen pozor, když se vrhnete do kombinování menu mezi sebou - DOBŘE si přečtěte VŠECHNY kroky, které se k danému jídlu vážou. Pak se vám nestane, na rozdíl ode mě, že dva kroky přeskočíte a budete bezradně stát s otevřenou šlehačkou nad knihou (viz níže). Rada je to sice univerzální, ale tady si dejte zvláštní pozor.
Jaké recepty tu najdete? No, pro české prostředí ne zcela typické. Což ovšem neznamená, že by u nás nešly uvařit. Pravda je, že některé suroviny se opravdu dají v Británii sehnat lépe než u nás, ale v každém z nás je kousek toho Jirky Babicy, který když nemá tohle, tak tam dá něco jiného. Aby bylo jídlo rychlé, často si práci ulehčuje - tu hotovým listovým těstem, tu předpřipravenými košíčky nebo hotovými indickými plackami. Vlastně mi to ani nevadilo, protože kdo z nás si dělá domácí listové těsto nebo nekoupí bagetu a doma ji jen dopeče? Vaří s tím, co se doma běžně používá, a dělá s tím zajímavé věci. Často používá ve velké míře bylinky, čerstvé i sušené (další bod plus), zeleninu... Naopak v receptech téměř není příkaz osolte, opepřete. Jen dochuťte. Čím, to už je na vás.

Když jsem přemýšlela o testování, napadlo mě nejdřív vybrat si jedno dvě menu a celé ho uvařit. Tím by se zároveň ukázalo, jestli to opravdu stihnu za půl hodiny. Jenže když jsem kuchařkou listovala, zaujal mě tu jeden recept, támhle zase předkrm a o tři menu dál zase dezert. Tak nakonec dopadlo i testování - vybrala jsem si několik receptů a z nich poskládala vlastní menu. V jednom případě jsem se dokonce pouze inspirovala a připravila něco jiného.

Co jsem vyzkoušela?
Rigatoni z Trapani (s. 42)
Toskánský salát (s. 50)
Hustý čokoládový mousse (s. 136) a Rychlé portugalské koláčky (s. 122)
Kromě toho jsem dělala i smetanový špenát z receptu na Pečené kuře s mačkanými brambory (s. 104), kde jsem kuře nahradila lososem, ke kterému jsem do pekáče přihodila i pár brambor. Rada - dodržte množství smetany, dejte klidně i méně. Jinak z toho bude omáčka. Sice dobrá, ale výsledný efekt nebude nicmoc. Čokoládová pěna byla výborná - z ledničky i z mrazáku. Jen ji nemám vyfocenou. Teda mám, ale nevypadá dobře. Připomíná spíš jídlo ... ehm... v závěrečné fázi trávení. Ale je výborná! Právě u pěny jsem přehlídla jednu fázi přípravy, takže jsem tam málem nedala šlehačku (což je hlavní ingredience), protože jsem nevěděla kdy. Omáčka na rigatoni mi silně připomněla pesto, takže pokud jste přepestovaní, je to příjemná změna. Nejlépe hodnotím koláčky, kreativní, a přitom jednoduchý, způsob využití trochu nudného listového těsta. Toskánský salát je na první pohled úplně obyčejný salát. Ale stojí za to! Zkuste ho! (Místo konzervovaných paprik jsem dala čerstvé, lehce opečené v troubě na olivovém oleji se stroužkem česneku).

Toskánský salát 
1/2 ciabatty, čajová lžička fenyklových semínek, několik snítek oregana nebo rozmarýnu, 1 polévková lžíce malých kaparů, 15 g ančoviček v oleji, malý svazek čerstvé bazalky, 6 konzervovaných červených paprik, 1 stroužek česneku, 4 větvičky cherry rajčátek, 3 velká rajčata, červený vinný ocet, parmazán k podávání

Natrhejte ciabattu na kousky, pokryjte jimi plech, zakápněte olivovým olejem, posypte fenyklem a přidejte snítky oregana nebo rozmarýnu a špetku soli. Promíchejte, aby se chléb obalil, vložte do trouby na střední příčku a grilujte cca 10 minut nebo dozlatova. Poté je nasypte do velké mísy a nechte stranou.
Nasekejte nahrubo kapary a ančovičky, většinu lístků bazalky a 4 konzervované papriky. Rozdrťte neloupaný česnek, přidejte rajčata  a všechno nasekejte a smeťte do velké mísy. Doplňte trochou vinného octa a špetkou soli a pepře.
Do mísy nasypte krutony a zbylé dvě nakrájené papriky a vše rukama promačkejte. Ochutnejte a pokud bude třeba, ještě dochuťte vinným octem. Posypte lístky bazalky, postrouhejte trochou parmazánu a odneste na stůl.


Zřejmě je poznat, že mě tahle kuchařka prostě baví. Vyznává mně blízký přístup k vaření - je to zábava, radost, ne povinnost, protože to vyžaduje přítel/manželka/děti (dosaďte dle libosti).  Připravit dobré jídlo z kvalitních surovin, pěkně ho naservírovat a užít si ho. A je jedno, jestli sám, ve dvou nebo v deseti lidech. Často slýchám názor, že "pro jednoho nemá cenu vařit". Jasně, i já vařím radši pro víc lidí (zvlášť když to pak pochválí), na druhou stranu, pro koho jiného bych měla vařit než pro sebe? Navíc si to může člověk vyzkoušet a pak už jen machrovat.



Samostatnou kapitolou jsou fotky. Je jich tady hodně - nejen jednotlivé chody a celé menu zároveň, vidíte i různé fáze přípravy i způsoby servírování. Mezitím jsou promíchány i fotky, na nichž vaří (nebo ochutnává) Jamie sám nebo s přáteli a dětmi svá jídla. I z toho je vidět, že vaření ho prostě baví, že si užívá pokaždé, když přileje do salátu olej nebo zamíchá čokoládovou pěnu. Na mě tedy část té radosti přechází pokaždé, když kuchařku otevřu. Nejradši bych rovnou vstala ašla i něco dobrého uvařit. Škoda, že to bývá většinou v jedenáct večer.

Více fotek zde

P.S.: Proč podtitul Díky Máňo? Veřejně jsem slíbila, že kdo  mi doveze čerstvou bazalku, dostane večeři i s dezertem a věnuji mu tuto recenzi. Bazalku jsem si sehnala a koupila nakonec sama. Takže Máňo, je to tvoje!

Jamie Oliver. 30 minut v kuchyni . MLD Publishing s.r.o, 2013. 287 s.

1 komentář:

  1. Já sice nejsem žádnej velkej gastronaut, ale jedny špagety trapanese jsem ochutnal na pláži při západu slunce na sicílii, a kdybych teda věděl, že jsou na menu, tak opouštím ženu a děti a mířím za dvanáctero měsíčky pro bazalku a rovnou na žižkov!

    OdpovědětVymazat