Sladké a veselé!

Několik let jsme doma nepekli cukroví. Já bydlela a pracovala v Praze a do rodného hnízda jsem se dostala pár dní před Štědrým dnem. Doma měli rozhodně jiné starosti než vykrajování lineckého a obalování rohlíčků. Loni už to bylo lepší, přijeli jsme dřív, ale to jsem zase měla dost starostí sama se sebou a sžíváním se s novou mateřskou rolí. Řešili jsme to koupeným cukrovím od místních cukrářských učňů a od jedné rodinné známé. Ale už loni jsem si řekla, že to následující rok napravím.

Letos jsem upekla šest druhů cukroví - tradiční linecké, vanilkové rohlíčky, příšerně sladké, ale dobré kokosové střapáče, mnou v dětství milovaná kakaová kolečka, ovesné koláčky (zdravé, ale strašně tvrdé, takže se asi budou jíst až v březnu) a lískooříškové cukroví podle Kitchenette. Z nostalgie jsme koupili na vánočních trzích učňovské třené rohlíčky. A sebekriticky říkám, že to je moje nejoblíbenější! Kromě jablečného štrúdlu se spoustou jablek, oříšků, rozinek a skořice.Vlastně to bylo docela fajn - hníst těsto, vykrajovat různé tvary, trochu se rozčilovat, když se těsto rozpadá. A pak to zdobení - uvařit si svařák, zapálit svíčky, poslouchat adventní koncert, přitom matlat krémem a marmeládou upečené dobroty. Jo, docela jsem si to užila. I díky tomu, že Jáchyma zabavila babička. Přestože linecká kolečka jsou spíše šištičky, rohlíčky váleli Jáchym s kocourem a oba dva taky zřejmě zdobili, jsem na sebe hrdá. Teď už se můžu jen  zlepšovat. Navíc jsem splnila i své další předsevzetí a připravila i jeden jedlý dárek, který ale ještě nebyl darován, proto nemůžu říct, co to je. (co na tom, že původně měl jedlý dárek dostat každý, nejhorší je začít!). Sladké to bylo, veselo bylo taky, takže se to povedlo.

Odměna...

Za všechny ty uvařené recepty a pročtené kuchařky mě samozřejmě čekala odměna. Jak jinak než další kuchařky. Kromě spousty úžasných a originálních dárků jako triko se Simon's cat nebo metrového medvěda mi Ježíšek nadělil dvě kuchařky italských gurmánů a jednu sladkou (od Martinus.cz).  Ovšem největší překvapení je, že Ježíšek sleduje videa na Ženysro, protože mi nadělil přesně to, co jsem chtěla a nutně potřebovala - tyčový mixér ETA Cabero  se spoustou příslušenství.

Takže u mě je to jasné - příští rok se budu ládovat italským jídlem a sladkými cupcaky. S tím vším mi pomůže můj nový mixér. Sem tam něco zrecenzuju, ať víte, podle čeho stojí za to vařit. Předsevzetí si sice nedávám, ale chtěla bych, aby blog běžel alespoň tak jako dosud, čtenářů neubývalo a přibývalo krásných kuchařek, ať nemusíme vařit smažák v mikrovlnce.

Ať už sladký nebo hořký, ať je ten další rok podle vaší chuti!

P.S.: Toho medvěda vlastně dostal Jáchym....ehm...