Jak se vaří v Čechách

Znáte PROSTŘENO! ? 

V televizi najdete spoustu pořadů o vaření, každá významnější stanice má alespoň jeden, liší se kvalitou, tvářemi, recepty i podáním. Ovšem ten, který neukazuje, jak by se vařit mohlo/mělo, ale jak se doopravdy vaří, je mnoha lidmi opomíjené Prostřeno!

Nejprve suchá fakta - PROSTŘENO! je soutěž, kterou můžete sledovat téměř každý všední den na TV Prima. Vysílat se začala v roce 2010 (je to tedy už pět let!) a nyní běží jedenáctá řada. Formát pořadu je převzat z britské soutěže Come Dine With Me, jejíž 33. série skončila loni v prosinci. 

Pět soutěžících, každý vaří jeden den nejméně čtyřchodovou večeři pro pět lidí, plus si musí nachystat nějakou "zábavu". Novinkou několika posledních řad je tzv. úkol týdne, zadání od štábu, které se každý týden mění, nicnetušící soutěžící proto musí improvizovat. Vyhrává ten, kdo od ostatních dostane nejvíc bodů, výhrou je 50 000 Kč. Pravidla, tedy aspoň ta zjevná, jsou jednoduchá – nesmíte být profi kuchaři, ale můžete být majitel/provozovatel kavárny/baru, celé menu musíte sestavit a uvařit sami, nebo aspoň z větší části. Všechno ostatní je na vás, vaší taktice a vašem svědomí. Na youtube najdete spoustu videí, které jsou důkazem toho, že některým lidem možná nechybí taktika, ale chybí soudnost.

Ukaž mi, jak bydlíš...

Nevaří se v restauracích ani v televizních studiích, ale každý vaří ve své domácnosti. Pamatuji si na díly z vysokoškolských kolejí, azylových domů a ubytoven nebo tábora, ale vlastní byty jsou nejčastější. V tom je kouzlo téhle soutěže. To, že lidé do svých domovů, do svého soukromí pustí televizní štáb a všem ukáží, jak doopravdy bydlí (ne jak sami předstírají, jak se píše v časopisech nebo v aranžovaných bytech), je přesně ten důvod, co mě na téhle soutěži fascinuje. Protože ať byste se snažili sebevíc, svůj byt prostě nepředěláte ze dne na den. Takže vedou barevné stěny, v každém pokoji jiné, suvenýry z dovolených, obrázky a fotečky. Vede starší vybavení (nejsou peníze), případně IKEA (proč ne). Pak jsou k vidění ještě honosné a luxusní byty, často u lidí, do nichž byste to na první pohled neřekli. Ano, tipujete dobře, ti si pochvalu často neodnesou. Málokdo je opravdu kreativní, ale jsou některé domácnosti, kde by se člověk s radostí inspiroval.

Co bych zdůraznila, jsou ty barevné stěny - obyváček do zelena, ložnici zase do modra... Bílé zdi jsou nudné. Opravdu? Nebo je jen neumíme zaplnit?

Vzorové menu

Kromě toho bydlení je zajímavé podívat se i na vaření. Soutěžící připravují to, co mají rádi, co jim chutná. Takže si lze domyslet, co se v českých kuchyních asi tak vaří. Ono se to dá pochopit, málokdo by si troufnul (i když jsou i tací) vařit před kamerou a pro cizí něco, co nikdy nezkoušel. Jednotlivá menu se od sebe celkově skoro neliší, základy jsou v drtivé většině stejné a výjimky jsou spíš ty, které tato nepsaná pravidla potvrzují. Často, pokud se chcete vytáhnout, vám to dají pěkně sežrat (teda vlastně nedají, nechají to na talíři a ještě vás pomluví).

Podle mého dlouhodobého pozorování by "vzorové" menu mohlo vypadat takto:

Předkrm 

Salát s majonézovou zálivkou nebo šneky/závin z listového těsta.

Předkrm II.

Polévka. Málokdo si troufne na druhý předkrm. Češi předkrmy prostě neumí. Já taky ne, já navíc polévky miluju. Většina lidí dělá masový vývar a nudle (jedině domácí, že ano), knedlíčky nebo všechno dohromady. Kdo chce být in, dělá krém (=povaří zeleninu a rozmixuje).

Hlavní chod

Maso a brambory. Má to sice spoustu variant od kuřecího plátku s broskví, sýrem a vařenýma bramborama po telecí líčka s bramborovým pyré. Pořád je to ale maso a brambory. Uspět můžete ještě s knedlíky, ale jedině doma s láskou připravenými. 

Dezert

Dezerty jsou asi nejrozmanitější - od různých "ňamek" přes buchty na plech a poháry ze zakysané smetany po nóbl tiramisu, panna cottu nebo cheesecake (výslovnost toho posledního je vždy zárukou dobré zábavy). Často s malinovým přelivem. 

Ti, kdo chtějí ukázat, jak jsou světoví, volí italskou kuchyni. Ti největší frajeři se pustí až do francouzských jídel. Dál je to velká bílá pláň. Ovšem i ta Itálie a Francie je taková česká. Na kvalitu surovin se moc nehledí, jen u vývaru se hodně lidí ofrňuje nad bujónem a nedomácími nudlemi. Vůbec celý ten postoj je mi záhadou - na jednu stranu většina soutěžících hledí na to, jestli je to "domácí", na druhou stranu vaří to, co dělají běžně. A to mi vykládejte, že pokaždé použijí domácí vývar, nudličky nikdy nekoupili a s knedlíkama se pachtí každou neděli. Nehledě na to, že ne každý pozná rozdíl mezi domácím a koupeným. Toho, kdo přijde se skutečně kvalitními surovinami, jako třeba pravou buvolí mozzarellou (první, co mě napadlo), ocení málokdo. Je to jako s těmi stěnami, jednoduché věci jsou nudné, pojďme to obarvit. Sice to možná neladí, ale co na tom. 

Nikoho, kdo se téhle reality show účastnil, neznám, tudíž jsem nemohla vyzvědět nějaké podrobnosti. Šla bych do toho? Je pravda, že  by mě to na jednu stranu zajímalo - jak to ve skutečnosti probíhá, jestli bych to zvládla vařit před cizími a před kamerou. Na druhou stranu bych tam přesně z těchto důvodů nešla. Ale možná, až budu mít byt, kam se vejde víc než dva a půl člověka, tak kdoví...