Je mi zároveň líto, že tenhle blog zahálí a čtenáři se přesouvají jinam. Což je škoda, protože přijdou o tenhle super článek o strastech foodblogerského života.
Když pročítám všechny ty foodblogy, koukám na fotky na Instagramu, napadá mě, že foodblogeři to mají docela těžký. Nevím, jestli se mezi ně mám taky počítat, protože vařím podle jiných a ještě to drze přiznávám. To nechám na vás. Pokud svůj foodblog nemáte, ale mít chcete, pak čtěte, ať víte, do čeho jdete.
1) Budete chudí
Foodblogeři vaří zásadně z exotických, nebo naopak vyloženě lokálních (bio) surovin. Obojí ale vyjde docela draho. Nemyslete si, že někoho oslníte balíčkem špaget značky tesco za dvanáct korun. Kdepak. Navíc správný foodbloger nakupuje v malinkatých obchůdcích, na trzích nebo objíždí farmy. Exotiku nakupuje přes net. Kromě jídla musíte nakoupit i super nádobí a dekorace, aby to na fotkách hezky vypadalo. Omlácené talíře po rodičích nikoho neoslní. Můžete ale prohrabat půdu, vintáž je taky in. Když nevaříte, musíte alespoň jíst v parádních restauracích, což taky něco stojí. Takže si najděte bohatou známost, super job nebo bydlete pod mostem.
2) Budete tlustí
Podstatou foodblogu je jídlo. Jeho příprava a servírování. Abyste byli úspěšní blogeři, musíte být pilní blogeři (něco vědět ještě neznamená řídit se podle toho), proto vaříte skoro pořád. A když už se s tím patláte, tak to přece nevyhodíte. Pro jednoho se blbě vaří, takže tlustí budou všichni ve vašem okolí. Platí zejména v případě, že se specializujete na sladké. Nemůžete to ani vysportovat, protože psaní, vaření, focení a všechno okolo vás bude stát veškerý čas, nejen ten volný.
3) Budete nudní
Novej film? Nová kniha? Nový prezident? Nic z toho vás nezajímá. Ale to, že před týdnem otevřeli na druhém konci města řeznictví, ve kterém mají každý pátek bio jehněčí, víte okamžitě. Taky se tam hned vypravíte a všem o tom budete básnit. Jídlem (a pitím) doslova žijete. Každý hovor stočíte na to, co jste vařili včera, co budete vařit a jak vás to hrozně naplňuje. Nevíte sice, kdo s kým, ale víte, že Zdenda Pohlreich vydává novou kuchařku a že spaghetti carbonara se se smetanou prostě nedělají. Na mejdany už dávno nechodíte, jen na akce typu Restaurant Day. Lidmi, co nevaří, opovrhujete.
4) Budete jíst studené
Prohlédněte si pár foodblogů (třeba moje oblíbené). Vidíte ty nádherné fotky? Než to všechno naaranžujete, vyfotíte z dálky i detail, vystřídáte úhly pohledu i dekorace, bude všechno studené jak psí čumák. Nebo naopak teplé a rozteklé. Prostě to už nebude dobré. Ale to nikomu neříkejte. Hlavně se tvařte, že takhle stolujete pokaždé.
5) Budete spokojení
Pokud máte opravdu rádi jídlo a vaření, pak vás to začne bavit ještě víc. Budete pročítat různé články, možná se seznámíte se stejně tlustými a nudnými lidmi. Vaši zálibu ocení jistě i vaše okolí, kdo by nebyl rád, když mu někdo něco uvaří. Ani o tom nemusíte psát blog. Ale užívejte si to pokaždé, byť vaříte jen špagety s kečupem (to na blog rozhodně nepište!).
:) Moc prima článek! Nejsmutnější na tom je, že to všechno je pravda. Občas mám pocit, že 20% celého dne opravdu na jídlo myslím, což je fakt dost... a s penězi jsi to také trefila - včera jsem utratila 200 jenom za 3 talíře a v horizontu jednoho až dvou let plánuju koupit foťák. Takže jo, budu chudá :) Ale baví mě to :)
OdpovědětVymazatPropaguji Tvůj blog kde se dá, tak snad čtenáři budou i nadále. Za mne je tempo akorát, vždycky si s chutí přečtu, pak naběhnu do knihkupectví a týden vařím a pak čekám na výplatu, takže častěji bych to nezvládala. :) *K.R.
OdpovědětVymazat