Polévky

Lidé se dělí do různých skupin, třeba na "polévkaře" a "nepolévkaře". Já patřím rozhodně do první skupiny. Proto volba mé první kuchařky z edice Apetitu nebyla příliš těžká (i když mě lákaly i Koláče, Dorty, Těstoviny... no, vlastně to tak jednoduché nebylo). Polévky nejsou poslední kuchařkou, která se tady z této edice objeví, takže ji nebudu složitě popisovat. Až shromáždím dostatečný počet vzorků, rozeberu ji podrobněji.  Po prvním prolistování jsem přesvědčená, že můj polévkový repertoár se podstatně rozroste.

Jsem polévková. Často mi stačí uvařit si hrnec polévky k obědu a jsem spokojená. Miluju v podstatě jakoukoliv, s jednou výjimkou - studené polévky. S veškerým respektem ke klasikám typu gazpacho se stále držím toho, že polévka má být horká. A jí se na zahřátí. Není proto náhoda, že s příchodem chladných dní opouštím salátové večeře a vrhám se na vaření polévek hutných i čirých, ale hlavně HORKÝCH!!!

Celkem 105 různých polévek je rozděleno do šesti oddílů od klasických (kulajda, čočková, rajská, gulášová, ...) přes světové (boršč, tom kha gai, minestrone, čorba), krémové, zahuštěné i čiré až po moderní studené polévky, ovocné nevyjímaje. Samostatný oddíl je věnován zavářkám a přípravě základních vývarů, protože každý správný polévkař by si měl aspoň jednou za čas udělat domácí vývar (já se zatím dostala pouze k zeleninovému, což je ale způsobeno mým komplikovanějším vztahem k masu). Když už vývar, tak s domácími nudlemi nebo játrovými knedlíčky. Méně zkušeným s výrobou poradí tým redaktorek slovem i obrazem. V poslední kapitole najdete i různé tipy, co při vaření polévek (ne)dělat.

Na první pohled kuchařka grafikou i uspořádáním odkazuje na časopisovou podobu Apetitu a nechybí ani lákavé fotky (i když ne všech receptů). Příjemné, přehledné, praktické. Recepty v rámci jednotlivých kapitol nejsou řazeny ani abecedně, ani podle ingrediencí, ani podle jiného zjevného klíče. Jestli ho objevíte, dejte mi vědět. Ale stejně v ní budete asi spíš listovat. Pokud budete chtít hledat něco konkrétního, můžete v Obsahu (vepředu) nebo v Rejstříku (vzadu).


Pokud jste na tom jako já, budete mít asi problém vybrat, kterou uvařit dřív. V rámci testování jsem přemýšlela mimo jiné o Arabské s cizrnou, Bramborové s parmazánem, Zimní minestrone, Zeleninové s quinoou a Čorbě. Nakonec jsem se rozhodla pro Cizrnovou (str. 108). Luštěniny jsou zdravé, cizrna je moderní, tak proč ne.

Celá příprava zabrala 50 minut včetně čištění zeleniny. Výsledek dopadl velmi dobře, v receptu je uvedeno na dochucení pouze sladká paprika a sůl, připadalo mi to trochu plané. Proto jsem přidala trošku pepře a mletého chilli. Konzistencí je něco mezi zahuštěnou a "vodovou", přesně ten typ na zahřátí a zasycení. Postup je dostatečně srozumitelný, jednoduchý a hlavně se podle něj dá uvařit.

Velká většina receptů je zařazena do kategorie Snadné, což tak nějak odpovídá podstatě polévky. Pokud tedy chcete uvařit něco dobrého, efektního, jednoduchého, ale nevíte, jak na to, určitě bych doporučila tuhle kuchařku. Všechny suroviny se dají běžně sehnat (možná až na nějaké exotičtější koření, např. v arabské cizrnové polévce), většinu z nich máte i běžně doma. Na druhou stranu - pokud hledáte něco exkluzivního jako z jídelníčku michelinských restaurací, poohlídněte se jinde.

Kladu si jedinou otázku - která kuchařka z této edice bude další?

Polévky.  Hachette Filipacchi, 2010. 165 stran. Edice Apetit.